Po roční odmlce, kdy jsme jeli na tábor zase na Klondyke, jsme se letos vypravili už po několikáté do Janoviček u Broumova. Zde si pronajímáme chatu skautů z Broumova. Strávili jsme zde již několik letních prázdnin, ale třeba i podzimní, nebo velikonoční. Nejen chata a okolí, ale i široké okolí (kraj) se nám moc líbí.
Bude letos nějaká podzimní výprava? Zaznělo na jedné Klubovce v září. Nebylo nic dopředu naplánováno, tak jsme zkusili rychle rozhodit sítě a vrátila se nám nabídka od Jiřky (do této chvíle známé jen Matějovi), abychom přijeli do Mikulova. Taková dálka... Dal jsem tedy hlasovat o možnosti udělat jen příměstské podzimní prázdniny, nebo se vydat až do Mikulova. Trochu jsem si sám přál, abychom zůstali spíše v Sokolově, protože práce nad hlavu a dny volna by se opravdu hodila na dodělání restů. Jiřka však zatlačila (samozřejmě mírovou metodou), a tak se stalo, že jsme v sobotu ráno stáli na nádraží v Sokolově.
První oddílová schůzka – Klubovka ve školním a oddílovém roce 2019/2020. Sešli jsme se ve středu 11. září před školou, kde máme klubovnu. Když jsem přicházel, trochu mne vyděsil počet lidí, který tam čekal. Už z dálky jsem poznával naše staré (mladé) Kapky, ale bylo tam i relativně plno dospěláků – rodičů. Tak jsem si v duchu říkal, že jsme nedělali žádný nábor, nerozdávali žádné letáčky… tak kde se berou. Po přivítání jsem zjistil, že sice máme mít od 16:00 hodin Klubovku, ale že od 16:30 se na 1. stupni konají třídní schůzky a někteří rodiče čekají již ve značném předstihu. :-)
Takže nezapomeňte: Zítra každý budete mít něco na hlavě - čepici, klobouk, šátek... Pokud máte sluneční brýle, vezměte si je s sebou. Každý bude mít svoje piti! Ne s kamarádem, ne s někým napůl, ne malou lahvičku - prostě velké pití!!! Pevnou obuv, nikdo nepojede v žabkách a podobně. Nikdo nepojede bez trička, protože by nás nepustili do autobusu! Nezapomeňte si vzít peníze, pokud si budete chtít něco koupit. Každý si povinně udělá k svačině bagetu, alespoň jeden toust. Doporučuji raději víc, nic jiného k jídlu celý den nebude, pokud nemáte hodně peněz, abyste si nakoupili jídlo přímo v parku. Kromě toho dostanete ještě s sebou jablíčko, croisant a nějaké slané pečivo - aby v tom nebyla čokoláda. Všude v parku teče pitná voda, takže pokud vám dojde voda, tak si napustíte novou. Jasné? Jasné...!
Letos nám Mezinárodní den dětí – tedy 1. červen vyšel přesně na sobotu. A to se nabízelo na nějakou super akci, kterou bychom jako oddíl mohli věnovat našim členům i nečlenům. Rozhodl jsem se, že z oddílové pokladny zaplatíme dětem pěkný zážitek – a to návštěvu lanového centra. Vydali jsme se do Chebu, do LC Trinity.
Besidka byla!
Bylo moc príma vidět pohromadě zase členy oddílu, kteří nezapomněli přijít a s ostatními společně strávit těch několik málo vánočních chvil u rozsvíceného stromečku a sviticich světýlek v klubovně
Kam se ztratila zima a s ní i sníh? :o) Tak tuhle otázku si oddíl Duha Kapka klade již několik posledních let v době jarních prázdnin. Vzpomínáme na naši první výpravu do Krásné Lípy v roce 1996, kdy v Sokolově bylo 5cm sněhu, v Ústí nad Labem, kde jsme přesedali z vlaku na vlak, chodili lidé v krátkém rukávu a my jsem šoupali boby z jednoho nádraží na druhé a byli kolemjdoucím za blázny. Avšak v Lípě na nás tenkrát čekalo skoro metr sněhu...
Proběhla v sobotu 23.12.2017 u nás v klubovně. Postupně jsme se (po hodinách :o) scházeli, až nás bylo „hodně“. Byli jsme moc rádi, že dorazili i někteří (bývalí) členové Kapky. Objevil se tu Marťan, Veverka, Smíšek a Gufi. Ještě se omluvila Mirča s Martinem.
Téměř pravidelně, až na několik světlých výjimek, se zúčastňujeme akce nazvané „Habartovské toulky“, kterou pořádají naši kamarádi – pionýři z Habartova. I letos jsme se rozhodli, že se na pochod vydáme, byť předpověď počasí nebyla nic moc. V minulosti jsme zažili totální parný den, kdy jsme byli mokří od hlavy až k patě, jak jsem se potili při výstupu na kopec v Oloví, ale také jsme byli mokří od paty až k hlavě, když jsme celý den mokli, mokli, mokli a chodili v promáčeném terénu.
Za mě se mi Duhový most strašně líbil. Při cestě tam jsme se všichni převlékli do našich cirkusových kostýmů (spíš jsme měli převleky klaunů, ale byli tam i 2 mimové) a v nich jsme šli na uvítací ceremoniál, kde jsme dostali sakuru a koukli jsme se na ohnivé vystoupení.
Hned druhý den ráno jsme vyrazili na Dlouhé Stráně, kde byl trochu větší výšlap a některé děti to i trochu víc zmohlo, tak byla nahoře občerstvovací pauza, a hned po ní jsme si prošli horní nádrž, u které bylo připravených pár her. Večer jsme měli za úkol udělat si hamburger na grilu, ale bohužel, když jsme stavěli grily, tak jsme omylem obrátili šrouby a špatně se tam provzdušňovali, tak jsme hamburgery dělali trochu déle. Sice to pro nás bylo k naštvání, ale ta pravá sranda začala další den, když se běžel závod, protože to byla trochu těžší trasa. Tak když se dobíhal závod, bylo u nás spoustu zraněných, kupodivu jen 2 nejstarší týmy a 1 nejmladší doběhli bez zranění. Myšák si natrhnul vazy v koleně a to ani neběžel závod, nakonec jsme den ukončili fotbalem a koncertem.