Vracíme se zpět do historie... Píše se rok 2000, je březen... V tuto dobu jako nějaký ten rok předtím a několik let potom se vydáváme na jarní prázdniny do Krásné Lípy, přesněji řečeno do Krásného Buku. Pokusím se alespoň trošku přiblížit atmosféru tohoto tábora článečkem z té doby. Bylo to v době, kdy to zaskřípalo, ale je vidět, líbilo se nám... :o)
I letos jsme se vydali o jarních prázdninách pryč – daleko od Sokolova. A stejně jako minulé roky i letos (již po páté) jsme odjeli do Krásné Lípy. Zpočátku klasika posledních let. Sníh nebyl. Tedy ze začátku.
Bylo to přímo hrozné. Myslím tím počasí. Pršelo, pršelo, pršelo, pak pršelo, pak zase pršelo. A když přestalo pršet, tak začalo pršet. A když nepršelo, tak pro změnu potom zase pršelo.
Využili jsme toho a mokli jsme, mokli jsme, mokli jsme a pak jsme mokli, mokli a mokli. Při tomto moknutí jsme si stačili zajít na rozhlednu Dymník. Ven jsme moc nechodili, protože pak jsme museli sušit, sušit, sušit a zase sušit.
Mokří jsme však nebyli jen z deště, ale i z bazénu. Letos prvně jsme navštívili bazén ve Varnsdorfu. Docela pěkný bazén. Pěkné byly i zážitky.
Nejprve Hříbeček nenašel v šatně bazénu plavky (proč taky plavky, že?), potom musel Bažina plavčíkovi vysvětlovat, že to co má na sobě plavky jsou a ne že ne, pak Papule selhalo jedno ramínko u plavek (naštěstí hbitý plavčík pomohl), následně na to byl Tleskač strčen z prkna do bazénu – padl tou největší částí těla do vody (no spíš na vodu, neboť těch několik žabiček, které na délku bazénu udělal…) a nakonec se při oblékání opět Tleskač setkal s Murphyho zákonem, když
upadnuvší knoflík od košile si to zamířil rovnou do středu pod skříňkami v šatně, odkud ho nebylo možno v žádném případě vylovit. Fakt príma koupačka.
Sněhu jsme se nakonec také dočkali. V doprovodu této nadílky jsme došli i na Jedlovou. Bylo to opravdu pěkné.
Škoda jen, že toho bylo málo. Málo času, málo sněhu. Po velmi dlouhé době se mi domů vůbec nechtělo. Já sám jsem byl spokojen. Díky vám všem, kteří jste s námi jeli.