Vlaky u nás a jinde

  Chtěl bych se jen malinko podělit o zajímavou zkušenost, kterou máme z cestování v dopravních prostředcích u nás v Čechách a v Německu.

  Opravdu jen stručně. Opomenu takové věci, že vlak u nás si jezdí, jak se mu zachce (pokud tedy vůbec jede), průvodčí plní své povinnosti a tak přehlédnou opilce cestujícího načerno, který už na dálku nevoní zrovna aromaticky, zato velmi důkladně studují jízdenky, zjišťují, jestli opravdu všechny děti mají průkazku, která jim zaručuje trošku to levnější cestování. Běda, jak nějaké dítko nemůže najít! Co na tom, že vypadá, že chodí sotva do páté třídy! Nemáš průkazku, jsi lump, tvůj rodič, nebo vedoucí také a tak si hezky zaplatíte doplatek a pokutu! Co když mu je víc jak patnáct let…
  Teď v sobotu se nám již poněkolikáté stala následující věc: Přišel průvodčí, zeptal se kam jedeme, a když zjistil, že jedeme ještě asi půl hodiny, řekl, abychom ho následovali, že vzadu ve vlaku jsou ještě volná místa. (Jo, zapomněl jsem podotknout, že někteří z nás stáli, nebo se mačkali na sedadlech.) A místo kontroly otevíral dveře a hledal ta volná místa. A opět šok, když nás zavedl do 1. třídy a tam nám ukázal volné sedačky. Jízdenku jsme měli samozřejmě koupenu jen do druhé třídy. Že nevěříte? Ale věřte! Jo, asi jsem pozapomněl říct, že to už jsme seděli ve vlaku, co jel po německých kolejích…