Pokusím se vám popsat cestu vlakem EuroCity a zároveň se s vámi podělím o tento zážitek, který nás určitě všechny nadchnul.
Již po druhé jsme s oddílem měli tu čest cestovat vlakem EuroCity. Poprvé jsme tu čest měli v roce 2008, když jsme jeli z Krásné Lípy zpátky domů. Po druhé jsme se tímto vlakem svezli letos, opět, když jsme jeli z Krásné Lípy. Dojem z vlaku, byl příjemný už na nádraží. Když k nám přijížděl červenošedý vlak, který měl určitě více jak 8 vagónů, zabral kousek zatáčky a celé
Děčínské nástupiště, kde jsme přestupovali. Vlak má poměrné široké dveře, a proto se mi líbil i nástup do vlaku, bez problémů se všem vešla zavazadla do dveří.
Když jsme všichni nastoupili do vlaku, nadšení, že nám u nosu zastavil vagón s kupíčky, tak jsme chvilku řešili, kam se vyhneme jídelnímu vozíku, který právě projížděl vagónem. Ve vlaku, jsou krásné, modré, luxusní sedačky spíše taková sedačková křesílka s různými tvary nebo s kytičky. Podlaha byla lehce šedě mramorovaná, stejně tak, jako vnitřní stěny vlaku. U oken vysely pěkné fialové závěsy. Na stropě se na nás usmívalo diodové světlo, které se ovládalo příjemným, osvětleným čudlíkem nad dveřmi. U každé sedačky byly dvě zásuvky. Sedačky byly pohodlné, měkké a pěkně hřáli do zad. Celková cesta byla příjemná, protože vlak měl tlumená okna, a tudíž jsme neslyšeli ten hluk, jako když jedeme normálním vlakem. Vlak staví jen po určitých vzdálenostech, a proto jsme po chvilce slyšely ze zabudovaných rozhlasů ve stropě Ústí nad Labem, kde jsme vystupovali.
Celková cesta z Děčína do Ústí vlakem EuroCity trvala přibližně nějakých 10- 15 minut. Celková cesta tímto vlakem se určitě líbila všem, co s námi jeli. A právě proto doufám, že ještě někdy tímto vlakem pojedeme. Je to dobrý zážitek, jet luxusním vlakem, kde je slušný personál, kde není nic rozbitého, pomalovaného. Bohužel jsem nestihl prozkoumat toalety. Tak snad někdy příště.